Ahoj, tak Vás tu vítám! Jsem Bára, ale to už jste si asi přečetli.
Chtěla bych Vám říct svoji lovestory, jak jsem společně s mým foťákem dali dohromady. Moje láska k foťáku začala už za mlada (ne, že teď bych byla stará, pořád si přijdu na jednadvacet :) ). Tenkrát asi v roce už ani nevím kolik, tipuju, že tak 2000, jsem si mohla přát cokoliv na Vánoce a byl to právě foťák, co byla moje volba.
Bylo to skvělý moct fotit a vytvářet si vzpomínky.
Čas plynul a neměli jsme na sebe moc času, respektive priority byly jinde. Znáte to.
Až se psal rok 2018, kdy jsem si uvědomila, že vlastně bude fajn cvaknout dovolenou a další zážitky. A tak jsme společně začali trávit více času.
V únoru/březnu roku 2020 jsem se zapojila do výzvy #chodimslosemmichalosem, kdy jsme na příč republiky mezi sebou soutěžili, kdo nachodí víc kroků. To byla naprostá paráda, všechen volný čas jsem trávila venku a chodila a fotila. Tady se stal náš vztah hodně intenzivní.
Díky hodně času venku, jsem v sobě objevila lásku k horám a tak kdy to je možné vyrážím právě tam. Kopce mě lákají, ty u nás na Vysočině jsou super, ale líbí se mi ty co mají pořádný panoramata (když je mlha, jak mi to většinou vychází :) ).
Řekla bych, že od té doby se řídím tím, že pro fotku si prostě musíš dojít #dojdiprofotku. Chodila jsem a fotila jsem, nebo jsem fotila, abych chodila? Teď nevím, co z toho bude vlastně správně. :)
Foťák nosím všude, ať jdu kamkoliv, protože vždycky bude příležitost si zaznamenat život, co nás obklopuje.
A zatím společně žijeme až do dnes!
Díky, že jste to dočetli až sem a teď hurá se kouknout na to, co Vás sem přivádí!
